Test Volkswagen Passat BlueMotion DSG – Převezměte řízení, prosím

2012-09-10 00:00:00

Test Volkswagen Passat Variant BlueMotion přišel tak trochu nečekaně. Původně měl totiž na redakčním parkovišti zaparkovat nový VW Beetle, ale protože musel putovat do servisu, byla nám nabídnuta náhradní varianta. A nebyla vůbec špatná.


Text a foto: Pavel Foltýn

První, čeho jsem si při jízdě s novým Passatem na dálnici do Plzně a dále do Klatov všiml, bylo to, že řidiči jedoucí za mnou a přede mnou tak nějak zpomalují. Vlastně jsem si to uvědomil, až když jsem zaparkoval před Klatovskou nemocnicí. „Já si myslel, že jste policajt“, zvolal na mě řidič, co parkoval za mnou. V tu chvíli mi to došlo. Řidiči ostatních vozidel míjeli náš Passat velmi ostražitě v domnění, že se jedná o ostrou policejní verzi. Protože jsme měli variantu se zatmavenými skly, byli až do okamžiku předjetí opravdu velmi nejistí. Tady si udělala automobilka Volkswagen slušné PR. Policejní vozy jsou pro běžného řidiče téměř k nerozeznání od standardní verze, takže každý Passat na silnici vzbuzuje patřičnou pozornost.

Naše verze byla vybavena motorem 2,0TDI s technologií BlueMotion a převodovkou DSG. Bylo by nošením dříví do lesa, kdybych se tady rozplýval nad tím, jak skvělé spojení motoru a převodovky to je, ale musím to udělat. Při testování aut máme čím dál tím častěji vozy s „automatem“, ale koncernová DSG je prostě nejlepší. Řadí tak, jak bych asi řadil sám, změna rychlostí je skoro neznatelná, spotřeba oproti „manuálu“ nikterak zvýšená. Ano, i DSG má svoje chybičky. Například řazení pádélky pod volantem není nejrychlejší, ale upřímně – tohle není a ani nemá být převodovka F1 od Ferrari. Reakce na sešlápnutí plynu je slušná, místo tzv. „kickdownu“ je ale lepší podřadit ručně. Ve sportovním režimu řadí převodovka ve vyšších otáčkách a dovolí docela svižnou jízdu.

Námi testovaný model nabízel možnost upravit tuhost podvozku a odezvu řazení ve třech stupních. Comfort, Normal a Sport. Rozdíl mezi režimem Comfort a Normal jsem subjektivně příliš nepocítil, nicméně režim Sport skutečně dokázal s Passatem pěkně zacvičit. Převodovka řadila později, řízení trochu ztuhlo, stejně tak jako podvozek. Ani ve sportovním režimu se však nepodařilo dostat spotřebu nad 7l/100km. Průměrná spotřeba, kdy jsme jeli opravdu svižně a na hranici rychlostních limitů, se ustálila na hodnotě 5,3l/100km, což není rozhodně špatné. Svoji měrou k tomu přispěl i fakt, že při úplném uvolnění plynového pedálu převodovka okamžitě zařadí „neutrál“ a nebrzdí motorem. Řidič je o této skutečnosti informován nápisem „Volnoběh“ na informačním displeji.

Parkovací systém, který byl ve voze nainstalován, si zaslouží samostatný odstavec. Po zapnutí systému sledují čidla prostor na pravé straně vozu. Jakmile najdou místo, do kterého se Passat vejde, rozsvítí se na palubní desce pokyn k zařazení zpátečky a sledovaní jízdní dráhy. Pak již jen stačí pustit volant a brzdou ovládat pohyb vozu vzad. Auto samo zacouvá, vyzve řidiče k zařazení rychlosti, popojede dopředu, opět vyzve řidiče k zařazení zpátečky a dokončí manévr. Systém jsem testoval na prostoru, kam bych si sám hodně rozmýšlel parkovat. Passat však zaparkoval naprosto bezchybně, přičemž po vystoupení z auta jsem zjistil, že na obou stranách zůstala mezera cca 30cm. Passatu s tímto systémem tak stačí k zaparkování mezera delší o pouhých 60-70cm delší, než je samo auto. Hat off…

Další kapitolou na samostatný odstavec je tzv. Line Assist, který hlídá, zda vozidlo neopustí jízdní pruh. Minikamery nad vnitřním zpětným zrcátkem sledují bílé čáry na silnici a v okamžiku, kdy je přejedete, a není v ten okamžik zapnutý blinkr, „zatáhne“ systém za volant ve snaze vrátit vůz do původního směru. Není to špatný nápad, ale brnění do volantu nebo do sedačky, které nabízí konkurence, se mi zdá vhodnější. Například při mikrospánku řidiče spíš probere vibrující volant, než jemné zatahání. Navíc, jestliže volant úplně pustíte a necháte systém, aby udržel auto v jízdním pruhu, tak to dvakrát nebo třikrát udělá, ale jakmile nereagujete a přejedete bílou čáru opakovaně, systém zahlásí: „Převezměte řízení, prosím“ a dál se už nesnaží a čáru klidně přejede. Tady vidím ještě prostor pro zamyšlení…

Závěrem je nutno konstatovat, že při testování vozidel značky Volkswagen, se jen velmi těžko nacházejí nějaké chyby. Ani tentokrát jsme žádnou zásadní nenašli a tak nezbývá, že říci to, co řekla většina novinářů testujících auto před námi: „Tohle auto nemá chybu“.

Související stránky

Související stránky

Vyhledat ohodnocený autobazar

Námi ohodnocené autobazary

další autobazary