Test Opel Corsa 1,7 CDTi

2011-03-25 00:00:00

Opel představil minulý týden ve Vídni českým novinářům některé změny, kterými prošly modely Corsa a Antara. Jako první jsme otestovali Corsu s motorem 1,7 CDTi.


Text: Pavel Foltýn, foto: Pavel Foltýn

Rok 2011 přinesl změny především v designu. Přepracovaná tvář má sportovnější charakter a má Corsu přiblížit k ostatním  členům rodiny Opel. Asi také proto jsem měl neustále pocit, že jezdím v Astře. Článek jsem pojmenoval Opel Astra, fotky jsem pojmenoval Opel Astra, kolegovi jsem řekl“ „Astra je na parkovišti…“. Ano, současná Corsa skutečně působí velmi dospělým dojmem a naprosto v souladu s obecným trendem posouvá hranice mezi „malým“ a „velkým“ autem opět o kousek dál. V autě se bez větších problémů mohou přepravovat čtyři dospělé osoby, aniž by trpěly nepohodlím. Celý týden, kdy jsem s Corsou jezdil, jsem se nemohl zbavit dojmu, že sedím v mnohem větším a dospělejším voze.

Interiér je vybaven sice jednoduše, ale velice příjemně. Námi zkoušená verze měla dokonce vyhřívaná sedadla a volant, což v ranních venkovních teplotách okolo nuly přišlo velice vhod. Vestavěná navigace fungovala dobře, nicméně pár drobností bych jí vytkla. Tou první bylo dopravní hlášení. Uznávám, že v České republice systém moc nefunguje, nicméně když navigace na Jižní spojce, na trase ze Smíchova do Malešic, nahlásila 4x „Slow traffic“ a přitom nikde nic, trochu mě to zarazilo. Za další drobnou chybku považuji fakt, že do navigace se při vkládání adresy musí zadat přesné názvy ulic, tedy s diakritikou. Například při zadávání ulice „Střelničná“ je tak potřeba vstoupit do menu, kde je diakritika. Nelze zadat „Strelnicna“. Při jízdě to zdržuje a je to trochu komplikované. Potěšil mě USB vstup před řadící pákou. iPod fungoval naprosto skvěle, čemuž pomohlo i jeho ovládání přes dotykovou obrazovku zmíněné navigace.

Úplně něšťastný jsem byl z páčky přepínače směrových světel. Inovaci vítám, ale ne za každou cenu. Na klasické přepínání „blinkrů“ zapomeňte. Vychýlením páčky nahoru se aktivuje tzv. „trojblik“. Když se ale v této poloze podrží páčka trochu déle, nebo se domáčkne až nahoru, zapne se trvalé blikání směrovky. Vypnutí se ale neprovede protipohybem páčky, tak jak je drtivá většina řidičů zvyklá, ale opětovným vychýlení páčky nahoru. Moc logiky v tom nevidím a než jsem si na to zvykl, blikal jsem na všechny strany. Standardní způsob přepínání světel mi přijdme mnohem logičtější a ergonomičtější.

Všechny tyto drobné nedostatky jsou ale vyváženy precizním zpracováním vozu, včetně interiéru. Právě kvalita zpracování posouvá Corsu opět o kousek blíž k malým vozům prémiových značek. Velké nadšení ve mně vzbudil motor. Naftová „sedmnáctistovka“ s výkonem 96kW, resp. 130 koní poskytovala vozu slušnou dynamiku i dobrou spotřebu. Ta v našem případě činila 5,7 litrů na 100 km, přičemž při dálničních přesunech na území SRN atakovala ručička rychloměru číslovku 180km/h. I při těchto rychlostech držela Corsa skvěle stopu, náchylnost na boční vítr byla minimální. Cena pětidvéřového modelu začíná na částce 214.900,- Kč, což je cena více než konkurenceschopná. Ve spojení s užitnou hodnotou Corsy by se tak mohla stát výrazným rozhodovacím argumentem při nákupu.

Video z české prezentace Opel Corsa

Související stránky

Související stránky

Vyhledat ohodnocený autobazar

Námi ohodnocené autobazary

další autobazary