Test ojetého MPV Ford S-Max 2.0 TDCI

2017-11-21 00:00:00

S-Max patří mezi velice povedená MPV a zájem o ojetiny to jen potvrzuje. Navíc překvapuje spolehlivostí.


text a foto: Dalibor Žák

Plusy Mínusy
Vysoká provozní spolehlivost Slabší topení a klimatizace
Velmi povedené turbodiesely Dobrý kus budete dlouho hledat
Vidina dobré zůstatkové hodnoty Bez investic po nákupu se to neobejde
Skvělé jízdní vlastnosti a řízení Nevýrazné benzinové motory
Kultivovanost a komfort posádky Chybí verze 4x4


MPV Ford S-Max jsme si už jednou v testech ojetin představili, ale když se nám do rukou dostal znovu, není důvod si tento velmi povedený vůz nepřiblížit ještě jednou. Navíc po letech se objevily nové skutečnosti a rozšířily se i poznatky o nových pohonných jednotkách. Jako příklad ojetého Fordu S-Max nám tak poslouží modernizovaný model, který jsme si půjčili na test v Auto ESA. Vůz z roku 2011 má pod kapotou žádaný motor 2.0 TDCI 120 kW spojený s manuální převodovkou, najel něco málo přes 131 000 km a prodejce za něj chtěl v době testu 279 000 korun. Právě diesely patří mezi ty nejvyhledávanější motorizace a zatímco u jiných modelů bychom před diesely spíše varovali, u S-Maxu (a příbuzného sedmimístného MPV Galaxy) patří naopak k velmi doporučeníhodným motorizacím. Vše si ale postupně rozebereme.

Čtěte také: Test ojetého kombi Ford Focus 1.6 TDCI

Ford S-Max přišel na trh v roce 2006 a v roce 2014 ho nahradila aktuální nová generace. Pro rok 2010 se pak S-Max dočkal zásadní modernizace, která se promítla nejen do vzhledu, ale i do motorů pod kapotou. Začala totiž platit emisní norma Euro 5 a ta měla na motory, hlavně na diesely, velmi podstatný vliv. Základní koncepce se ale nezměnila a S-Max spolu s větším Galaxy technicky vychází z platformy Fordu Mondeo. Zážehové motory jsou z vlastní dílny, vznětové jednotky pochází ze společného úsilí Fordu a koncernu PSA. Pro S-Max jsou typické velmi přesvědčivé jízdní vlastnosti a obecně dobrý dojem z jízdy, který bývá většině MPV cizí. Jistě, mluvit o sportovním autě se nedá, ale řidič rozhodně nemá pocit, že by byl S-Max nudný. Řízení je příjemně přesné, mechanické a podvozek poskytuje vozu mimořádně dobrou oporu a S-Max se neutápí v beznadějné nedotáčivosti. Důležité jsou ale kvalitní pneumatiky a hlavně seřízená geometrie, na kterou je S-Max se svým nezávislým zadním zavěšením hodně citlivý.

Pokud jde o benzinové motory, vlastně můžeme s opatrností doporučit pouze jednotku 2.0 16V, která má skromný výkon 105 kW a točivý moment 185 Nm. Není to žádný trhač asfaltu, ale při dodržování servisních zásad a všech předepsaných servisních úkonů se jinak jedná o spolehlivý motor. Kdo chce provozovat MPV na krátkých trasách a je spíše klidnější řidič, ten tento motor ocení a ani mu nebude vadit reálná spotřeba 9 až 10 litrů na 100 km. Navíc se motor dělal i ve verzi FlexiFuel, nebo se rovněž setkáte s označením E85. Při současných cenách paliv ale nepřináší provoz na bioethanol nijak výraznou úsporu. Motor 2.3 není v kombinaci s automatem vyloženě špatný, ale připravte se na vyšší spotřebu a horší dynamiku. Před pětiválcem 2.5 Turbo a motory 1.6 EcoBoost a 2.0 EcoBoost ale chceme spíše varovat, pokud nemají zcela jasnou historii. Zatímco starší pětiválec trpí na praskání stěn mezi válci, novější čtyřválce se zakarbonovávají a objevují se u nich i prasklé písty.

Doporučujeme: Test ojetého kombi Ford Mondeo (2007 - 2014)

Naproti tomu nepředstavují turbodiesely velké problémy. Je důležité ale správně vybírat. Motor 1.6 TDCI, který se nachází ve spoustě importů, si škrtněte. Je to továrna na problémy. Poměrně velkou jistototu je naopak motor 1.8 TDCI, ale nečekejte výraznou dynamiku a kultivovanost. Kdo jezdí dlouhé trasy klidným tempem, ten bude spokojen. Litinový motor se ale dlouho ohřívá a je potřeba počítat s tím, že po velkých nájezdech vyžaduje velmi důkladný servis. Výhodou je absence filtru pevných částic. Nejzdařilejší volbou je motor 2.0 TDCI, ale je nutné si pohlídat, odkud auto je. Česká verze neměla před rokem 2010 filtr pevných částic, naopak mnoho importů už ano. Verzi s filtrem ale nechtějte, jsou s regenerací problémy a motory ředí olej naftou. Naopak verze Euro 5 s filtrem DPF standardně je už lepší. Regenerace probíhá spolehlivě, motor pracuje jak má a navíc nový originální filtr DPF, který se přihlásí někde u 200 000 km, stojí velice rozumné částky. Motor 2.2 TDCI s tímto MPV doslova cvičí, ale jeho schodovitá charakteristika výkonu nemusí všem sednout. Motor je také náročnější na servis.

Kdo nechce řadit, což je u MPV pochopitelné, musí vybírat opatrně. Jistější volbou jsou automaty s hydrodynamickým měničem, ale potřebují pravidelně měnit olej po 60 000 km. Motor 2.2 TDCI pak dává automatu dost zabrat, takže opatrně, ať vás nečeká hned generálka převodovky. K motorům EcoBoost a dieselům 2.0 TDCI se od roku 2010 dává dvouspojkový automat PowerShift, který je příjemný a nekrade motorům výkon, ale opět pozor na jeho stav. Potřebuje každých 60 000 km nový olej a je nutné počítat s tím, že okolo 200 000 km si řeknou spojky o výměnu a mechatronika také. Kdo chce náklady udržet pod kontrolou, pro toho je manuální převodovka jednoznačně bezpečnější volba, i s vidinou výměny spojky a dvouhmotového setrvačníku. Jinak těch problémů ale moc není a celkově se dá Ford S-Max označit za mimořádně spolehlivé auto a ve své třídě jako za jednu z nejlepších možností.

Celkové hodnocení

Ford S-Max vyráběný v letech 2006 až 2014 je velice povedené MPV, které si ve správné motorizaci nechystá na nové majitele nějakou brutální past a katastrofický problém. Je důležité hledat auta s jasnou minulostí a raději si připlatit za prověřený kus s poctivým nájezdem. Dodržujte servisní plán, olej v motorech měňte nejpozději po 15 000 km a hlavně se věnujte podvozku. Raději nechte vyměnit opotřebované komponenty a seřídit geometrii, ať máte klid. Prověřte také elektroniku, Ford S-Max občas trpí na podivné závady řídící jednotky nebo palubní elektroniky. Poměrně běžné jsou také kolapsy akumulátorů. Nejvíce zlobí auta, ve kterých se někdo neodborně „hrabal“. Jedinou bolístkou tak vlastně mohou být ceny specifických dílů, jako je třeba vyhřívané antireflexní čelní sklo. To vás přijde na více než 20 000 korun. Nicméně v zimě je to skvělý pomocník, protože kdo má tu obří plochu škrábat, že? Je také potřeba si zvyknout na pomalejší náběh topení a klimatizace, protože chvíli trvá, než se ten velký prostor vytopí a vyvětrá.

Související stránky

Související stránky

Fotogalerie

Vyhledat ohodnocený autobazar

Námi ohodnocené autobazary

další autobazary