Test ojetého kombi Opel Insignia ST 2.0 CDTI

2017-11-14 00:00:00

Insignia vstoupila do nové generace. Jak si ale vede ta první na trhu ojetin? Zjišťovali jsme to u modernizovaného kombíku.


text a foto: Dalibor Žák

Plusy Mínusy
Opravdu hodně auta za rozumné peníze Těžké páté dveře u kombi
Spolehlivé turbodiesely Průměrné zážehové motory
Nabídka motorizací, verzí a výbav Drahé specifické díly
Slušná výbava většiny aut Trochu netečné řízení
Velký vnitřní prostor Podprůměrný infotainment


Opel Insignia to měl vždycky velice těžké, protože přišel na trh v době nejhlubší hospodářské recese. Přesto se Opelu podařilo postavit solidní auto, které se mohlo měřit se zavedenou konkurencí v podobě Fordu Mondeo nebo Volkswagenu Passat. A i když možná Insignia nevyhrávala drtivě přímé srovnávací testy, postupem času se vyprofilovala jako spolehlivé, poměrně kvalitní a vlastně docela slušné auto, které si na své majitele neschovává nějakou časovanou bombu. Na rozdíl od konkurečního Passatu nemusela mnohokrát do servisů se závažnými konstrukčními nedostatky a na trhu ojetin nepředstavuje žádnou velkou past, což je rozhodně dobrá zpráva. Spíše platí, že Insignii zlobí drobnosti, které nemají na základní funkci vliv. Ale rozčilovat takové drobnosti samozřejmě umí.

Čtěte také: Test ojetého kombi Ford Mondeo (2007 - 2014)

My se dnes v testech ojetin podíváme na modernizovanou faceliftovanou verzi, která přišla na trh v červnu 2013, necelých pět let po uvedení tohoto nového modelu. Jako příklad nám poslouží kombi Sports Tourer s motorem 2.0 CDTI a automatickou převodovkou z roku 2015, které jsme si půjčili na test v Auto ESA. Vůz ujel již slušnou porci 82 000 km a prodejce za něj chtěl v době testu 349 000 korun. Právě slušný nájezd přes 80 000 km ukazuje, že naftové kombíky většinou jezdí dlouhé trasy a jsou v denní permanenci, aspoň tedy v počátečních fázích svého života ve firemních flotilách. Pro Opel Insignia ale není takový nájezd nic hrozného. Vlastně bychom teprve mohli mluvit o tom, že je auto pěkně zajeté. Důležité ale bude nahlédnout do servisní historie, kdy vůz jezdil pro nový olej. Dobrou zprávou ale je, že naftové čtyřválce 2.0 CDTI patří pod kapotou Insignie k těm lepším a spolehlivějším motorům. Zájem o ně to potvrzuje.

V servisech naftové dvoulitry Opelů moc často najsou. Nejčastěji se řeší opotřebované dvouhmotové setrvačníky a spojky u vozů s manuálem. My jsme měli v testu automat a ten se k charakteru Insignie nesmírně hodí. Navíc trochu rachtající diesel uklidní a odpadá práce s nepříliš dobře kalibrovanou spojkou, která sama o sobě může stát za obvyklými problémy s dvouhmotou a mechanickou převodovkou. Po vysokých nájezdech se totiž z některých manuálních převodovek ozývá skučení a řazení není moc přesné. To se ale bavíme o porcích hodně přes 200 000 km. Automat, pokud mu dopřejete každých 60 000 km nový olej, by měl s přehledem vydržet. Tankujte ale kvalitní aditivovanou naftu, ať si zbytečně nezkracujete životnost vstřikovačů. Ačkoli naftové motory Opelu docela dobře snášejí přejíždění výměn oleje, více než 20 000 km na jednu náplň nenajíždějte. Raději měňte klasicky po 15 000 km.

Doporučujeme: Test ojetého kombi Volkswagen Passat 2.0 TDI DSG

Benzinové motory už zas tak přesvědčivé nejsou. Ale spíše tím, že mají poměrně vysokou spotřebu (Insignia je velmi těžká) a po větších nájezdech se mnohdy potýkají se spotřebou oleje. Některé kusy také umí zlobit chrastícími řetězovými rozvody a záhadným padáním do nouzového režimu. Nicméně méně jetý dvoulitrový turbobenzín nebo pozdější přeplňovaná šestnáctistovka nejsou špatnou volbou, pokud má vůz transparentní servisní historii. Opět platí, že benzinové verze s automatem jsou příjemnější. Dvoulitrové benzinové turbo se dělalo i ve verzi s pohonem všech kol, který funguje velice dobře. Zajímavostí je pak šestiválcová verze 2.8 Turbo, která má automat a čtyřkolku standardně. U té ale počítejte s opravdu vysokými provozními náklady a spotřebou 12 až 14 litrů na 100 km. Kdo ale najede za rok menší porci kilometrů, ten by mohl narazit na opravdu slušné auto. Šestiválcové Insignie mají bohatou výbavu a protože o ně není takový zájem, prodávají se za hezké peníze. A špatné rozhodně nejsou. Verze OPC se sníženým podvozkem a ještě silnějším šestiválcem je pak už spíše okrajová záležitost pro fanouška značky. Kdo chce ale opravdové sportovní svezení, raději bychom hledali za ty peníze třeba pěkné BMW 335i s pohonem zadních kol.

Čtyřkolka jde koupit i k některým dieselům. Na vrcholu naftové nabídky je pak dvěma turby přeplňovaný dvoulitr o výkonu 143 kW a točivém momentu 400 Nm. Motor by zvládnul víc, ale jeho točivý moment Opel omezil kvůli životnosti převodovky. Právě proto pozor na chiptuning. Pocitově tak proti dvoulitru (120 kW a 380 Nm) nejede o tolik lépe. Má jen trochu lepší nástup výkonu, ale kvůli jeho složitosti bychom před ním raději varovali. Z dlouhodobého hlediska to bude motor náročnější na servis a finance. Když už jsme u peněz, myslete také na to, že Opel Insignia má sice poměrně dostupný a cenově přijatelný servis a díly, ale jen pokud se bavíme o autech s obyčejnou výbavou. Opel ale uměl i do Insignie dávat věci, které jsou obvyklé u aut vyšších tříd. I taková drobnost jako vyhřívané čelní okno s čelní kamerou pro čtení značek vás bude stát pětadvacet tisíc. Xenonové adaptivní světlo stojí přes třicet tisíc. A když si vyberete Insignii na pěkných velkých dvacítkách, myslete na to, že jedna pneumatika stojí třeba šest a půl tisíce. Hledejte raději skromně vybavené auto, základní komfortní prvky dostanete vždy.

Celkové hodnocení

Po faceliftu dostal Opel Insignia trochu modernější infotainment, k jehož funkci lze mít výhrady, ale dá se na to zvyknout. Redukce tlačítek interiéru rozhodně prospěla a pěkný je i nový přístrojový panel. Dobrou zprávou je, že z hlediska spolehlivosti je na tom Opel Insignia pořád velice dobře. Důležité je ale prověřit celkový stav auta, nahlédnout do servisní historie a přistoupit ke konzervativnímu servisnímu plánu. Třeba filtr pevných částic je u dieselů odolný a kdo mění včas olej a jezdí hlavně mimo město, nebude o filtru vědět. Z hlediska jízdních vlastností není Insignia špatná, ale Passat má trochu plavnější podvozek a Mondeo lepší řízení. Příjemnou drobností Opelu jsou ale vynikající sedačky, ať už standardní, nebo příplatkové AGR. Životnost podvozku se hodně odvíjí od používání a velikosti kol. Počítejte také s častějším opotřebením brzd, hlavně u verzí s automatem. Ale servisy jsou na každém rohu. Snad jen pozor na auta s adaptivním podvozkem a vyšším nájezdem. Tlumiče FlexRide jsou sice zajímavé, ale jejich výměna se pěkně prodraží.

Související stránky

Související stránky

Fotogalerie

Vyhledat ohodnocený autobazar

Námi ohodnocené autobazary

další autobazary