Test Mazda CX-5 2.0i

2012-09-17 00:00:00

Nové technologie pod souhrnným názvem Skyaktiv jsou nyní hlavním trumfem automobilky Mazda.   Prvním modelem, kde byly tyto technologie použity, je MAZDA CX-5. Takže žádné postupné změny na základě předchozích generací, ale rovnou nový vůz.


Text a foto: Luděk Kortus

Mazda se s modelem CX-5 trefuje do nejrychleji  rostoucího segmentu trhu mezi ostatní kompaktní SUV. Nabídka Mazdy CX-5 je jednoduchá. Kombinuje benzín 2.0i 165 k, diesel 2.2 CD 150k s manuální nebo automatickou  šestistupňovou převodovkou, s pohonem všech nebo dvou kol, čtyřmi stupni výbavy a pouhými třemi položkami mimořádné výbavy, pěti druhy kol a sedmi barvami. Dohromady nabídka pokryje neskutečné množství kombinací, avšak poněkud strukturovaněji, než jsme zvyklí u evropských výrobců. Nejlevnější model přijde na 499.900 Kč nejdražší na 884.900 Kč. Na národní prezentaci jsem měl možnost se projet dieselem jak s manuálem tak s automatem. Testovací trasa vedla po okreskách a dálnici a byla asi 20 km dlouhá.

Dojmy, které ve mne Mazda CX-5 po krátkých jízdách zanechala, by se daly shrnout do slov lehkost, přesnost, pevnost. Mnohem více kilometrů, asi 600,  jsem měl možnost najet vozem s pohonem všech kol, benzínovým motorem a automatickou převodovkou. Přes týden ve městě a o víkendu na dálnici, okreskách, v lese a na louce. To už auto ukáže svojí pravou tvář. Pro souhru benzínového motoru s automatickou převodovkou mne napadá jediné přirovnání – samet. Po městě i na dálnici je jízda v rámci předpisů stejně hladká. Po dlouhé době velice nezvyklý pocit. Stejnou hladkost jsem pociťoval i z podvozku na lesních a lučních cestách. A to i při relativně rychlé jízdě.  Zvolil jsem i náročnější trasu v deštěm promáčeném lese a měl jsem pocit, že tenhle sametový glanc neztratila ani při šplhání do kopce po cestě pro lesní techniku.

Na kluzkém terénu si nenechá diktovat plynem, sama rozhoduje, kolik je ho potřeba. Motor není téměř slyšet, otáčky kolem dvou tisíc a šplhá a šplhá. Byl to asi nejtišší offroad, jaký jsem zažil. Na silnici, kde je dostatečná adheze, si už diktovat plynem nechá. Při akceleraci z nuly do maxima nakope převodovka první tři stupně s příjemným zvukem. Mezi stupni 4, 5, 6 vydává už méně příjemný monotónní zvuk, takže vás přejde chuť držet pedál u podlahy. Čili rychle a svižně zmizet z křižovatky, ale dál zbytečně netrápit. Tím ovšem nechci říct, že netáhne. Jen dává najevo, že to přeháníte, že na to není stavěná. Stejné to je v při ostrém brzdění a zatáčení. Ne že by ho nezvládala, ale tenhle styl jí nesedí. Dynamika, kterou z ní loudíte s citem a která stačí na většinu účastníků silničního provozu, vás bude stát pouhých 8,3 litrů na 100 km.

Ať po městě, po dálnici nebo v lese, spotřebu jsem měl přibližně takovou. A nešlo o žádné ploužení. Většinou jsem svištěl. Když jsem se vzdal předjíždění na silnici 1. třídy, tak se spotřeba pohybovala kolem 7 litrů. Po všech těch přeplňovaných „downsizech“, které se množí napříč značkami, je takový atmosférický dvoulitr balzámem na duši.  Ale i tohle je součástí filosofie Skyactiv Technology. Další body u mne sklidila Mazda výbavou. V modelu za cenu 822.900 Kč tvoří opravdu dlouhý seznam. Nechci nudit, ale je v něm například couvací kamera, adaptivní natáčecí xenony, hlídání mrtvého úhlu zpětných zrcátech, signalizace nechtěného směřování z pruhu, audiosystém BOSE, dešťový senzor, parkovací radar vpředu i vzadu, bezklíčové odemykání, kůže, bluetooth, tempomat… Hodně položek jsem  vynechal, ale nic mi zkrátka nechybělo. I praktická stránka jako jsou úložné prostory, kam dát telefon, jak se sklápí zadní sedačky a že se nemusíte obtěžovat s krytem zavazadlového prostoru, protože se zvedá s dveřmi, byla také naprosto v pořádku. A mínusy? Opravdu nevím.

Vyhledat ohodnocený autobazar

Námi ohodnocené autobazary

další autobazary