Ojetý hatchback Hyundai i30 1.6 CVVT AT

2015-01-20 00:00:00

Automatická převodovka není v našich podmínkách zrovna vyhledávaná, ale postupně se dostává do popředí zájmu. Automat můžete mít samozřejmě i v ojetém Hyundai i30, takže jak se s ním jezdí a jaký je?


Text a foto: Dalibor Žák

Plusy Mínusy
Rozumné ceny ojetin Menší kufr, i u verze kombi
Velká nabídka na trhu Průměrná kultivovanost jízdy
Prostoru pro posádku Tvrdé a nepříjemné plasty v interiéru
Živé a spolehlivé motory Hodně aut ve velmi špatném stavu
Akceptovatelná kvalita Rychlé opotřebení podvozku


Tohle bude částečně test ojetého hatchbacku Hyundai i30 první generace, částečně ale také jakési seznámení s tím, že automatická převodovka není vyhrazena jen luxusním limuzínám s velkými motory a že si i běžný smrtelník může dopřát pohodlí pro svou levou nohu. Automatické převodovky ještě nedávno patřily v malých autech k exotické záležitosti, ale jak se zlepšuje technika a výrobní technologie, přicházejí i konzervativní zákazníci moderním automatům na chuť. Tak se tedy pojďme podívat na to, jak se s automatickým Hyundaiem i30, což je prostě naprosto normální a cenově dostupná ojetina, žije. Předně je třeba říci, že Hyundai i30 dorazil na český trh v roce 2007 a v této generaci se prodával až do roku 2012, kdy byl postupně nahrazen generací novou. Modelu i30 se podařilo udělat pro jindy budgetovou značku s nevanlou pověstí obrovský krok kupředu a nejen, že mohl být model i30 rázem srovnáván s Golfy a Focusy, ale dokonce dokázal ve srovnávacích testech porážet zejména francouzskou a italskou konkurenci.

Čtěte také: Ojetý hatchback Kia Cee'd 1.6 CRDi

Hyundai i30 je příbuzný model sesterského vozu Kia Cee'd. Obě auta sdílejí prakticky stejný technický základ s vzpěrami MacPherson vpředu a nezávislým zavěšením kol vzadu. Díky tomu Hyundai i30 jezdí velmi dobře a pokud má v pořádku podvozek, je to schopné a pohodlné auto. Ale právě podvozek je asi nejchoulostivější z celého auta. Přední náprava se už po 100 000 km začne ozývat a i uložení zadní nápravy není nesmrtelné. Počítejte tedy při nákupu s investicí do podvozku, ale z dlouhodobého hlediska se to vyplatí, protože je jinak Hyundai nezvykle trvanlivé a solidní auto, i když samozřejmě ne úplně neprůstřelné. Přesto díky jednoduché konstrukci nečeká na majitele nějaký katastrofický scénář v podobě desetitisícových účtů za opravy. Jistě, musíte si vybrat správný motor, takže si dejte velký pozor na turbodiesely. Hyundai montoval do i30 naftový motor 1.6 CRDi o výkonech 66, 85 a 94 kW. Na řadu přišel také dvoulitr o výkonu 103 kW, ale to není moc vhodná jednotka, neboť je těžká, auto se s ním neřídí tak příjemně a rychle odejde přední náprava i spojka.

Právě motor 1.6 CRDi o prostředním výkonu 85 kW je ten, který můžete mít i s čtyřstupňovým automatem s hydrodynamickým měničem. Já si ale na test automatu půjčil v Autocentru ESA benzínovou i30 s motorem 1.6 CVVT. Jednotka nabízí solidní výkon 93 kW a točivý moment 154 Nm. Spojena je opět s čtyřstupňovým automatem, ten jste mohli mít ještě k silnějšímu benzínovému dvoulitru. Ale ani ten není úplně nutná volba, i když samozřejmě nabízí trochu lepší dynamiku. Ve městě ale jeho výhody sotva poznáte. Šestnáctistovka je optimální motorizace. Hyundai i30 si ale vystačí i s motorem 1.4 CVVT o slušném výkonu 80 kW. Díky krátkému odstupňování pětikvaltu je to docela živé a ochotné auto, které se netratí ani na okresce a do města bohatě stačí. Navíc jsou tyto atmosférické motory velmi spolehlivé, stejně tak automatická převodovka se čtyřmi rychlostmi. Stačí v ní jen pravidelně podle servisního plánu měnit olej a vydrží prakticky celou životnost auta. Nepřenáší totiž tak velký točivý moment jako převodovky u dieselů a nedostává tolik zabrat.

Od automatu nečekejte rychlost řazení moderních dvouspojkových automatů, ale i vzhledem ke své konstrukci je to poměrně pohotová a ochotná převodovka. Trošku ji limituje jen omezený počet rychlostí, neboť čtyřka je docela dlouhá a motoru chvíli trvá, než auto rozhýbe. Přesto to na předjíždění stačí a při cestovní rychlosti motor netočí moc, takže v autě není nadměrný hluk. Kultivovanost jako taková je ale jen průměrná, i když hluk v autě není nesnesitelný. Jenom dovnitř proniká více akustického šumu od větru, hučení kol a zvuk motoru. Dá se to samozřejmě vydržet a nijak to nevybočuje z akceptovatelného průměru třídy. Volkswagen Golf je samozřejmě kultivovanější, ale také nepoměrně dražší. U automatu se nelekejte spotřeby paliva. V testu se vešly hodnoty do osmi litrů, mimo město nebyl problém jezdit s autem se sedm litrů i méně. Tohle je tedy docela úsporný pohon. Překvapivé je, že kombinace dieselu a automatu často ukáže podobné hodnoty spotřeby mězi šesti a sedmi litry. Diesely s manuálem jsou ale známé svou schopností jezdit za pět litrů mimo město a dálnice.

TIP: Kupujete ojeté auto? Nečekejte na jaro! Zima vám při výběru pomůže

I když má Hyundai i30 nezávislé zavěšení vzadu, není to žádný sporťák. Sice se to projevuje příjemně na komfortu a kontrole pohybů karoserie na rozbité silnici, ovšem řízení je nezáživné a celková ovladatelnost jen průměrná. Často jsou schopnosti i30 limitovány i použitými pneumatikami. Plno ojetých aut má nějaké laciné čínské gumy ze stlačené tmy, které neposkytují vozu dostatečnou oporu. Kupte si kvalitní obutí, potom bude mít i30 výrazně lepší jízdní vlastnosti a v podvozku ucítíte mnohem větší oporu. Mě osobně nejvíce vadí ale právě řízení. Zatímco ve voze Kia Cee'd bylo řízení docela příjemné, tady je jako na gumě. Chová se, jako když zatáhnete za gumu, kterou pak pustíte. Je tam nejdřív takový ten divný gumový odpor a když chcete povolovat řízení pří výjezdu ze zatáčky, volant má tendenci se rychle a agresivně vracet do přímého směru. Dělá to asi divně nastavená geometrie přední nápravy, ale zvyknete si na to a pokud nejste závodník, který si potrpí na precizní zpětnou zavbu v řízení, bude vám to pravděpodobně jedno. To vám spíše bude vadit materiál, kterým je volant pokrytý. Hledejte raději auto, které má kožený volant a ne tenhle nepříjemný plastový.

Ergonomie ovládání není špatná. Interiér je jednoduchý a přehledný, všechny ovladače jsou srozumitelné. Jen pozice za volantem není zrovna příkladná, chtěl bych mít možnost dát buď níže sedačku nebo volant ještě o trochu výš. Ale jinak jsou sedadla docela pohodlá a mají slušné boční vedení. Ovšem nepříjemné je intenzivní modré podsvícení palubní desky. Tohle bylo moderní tak před patnácti lety, chtělo by to trochu teplejší a mírnější tóny, třeba oranžové podsvícení, jaké má Kia Cee'd. Naštěstí ale u testovaného auta šla palubka ztlumit, stejně tak displej rádia. Nejlevnější modely ale tlumení podsvícení neměly. Rozhodně je lepší jít po lépe vybavených modelech. Nejsou výrazně dražší, mají lepší sedačky, klimatizaci, slušné rádio s přípojkou na USB disk, centrální zamykání a kožený volant. Dostatek prostoru pro posádku ale nabízí všechny i30. Kufr je však skromný, takže jestli chcete něco objemnějšího, raději volte kombík i30 SW. Není to sice takový náklaďák jako Škoda Octavia Combi, ale stačí to. Co se kvality interiéru týče, není špatná. Sice vás neuchvátí volba materiálů, které jsou na dotyk nepříjemně tvrdé a hrubé, ale všechno je slícované poměrně pořádně a v testovaném autě nic nevrzalo a neskřípalo, i když sem tam se z palubní desky ozve zarezonování vlivem nepříliš kultivované pohonné jednotky, která pod zatěží drnčí.

Co se obvyklých poruch týče, přestává fungovat stahování oken, centrální zamykání a ovládání palubního počítače. Prověřte také funkci rádia, CD přehrávače a čtečky na USB disk. Korozi Hyudai i30 odolává docela dobře a motory jsou poměrně spolehlivé (potřebují ale pravidelný servis a výměny oleje). Jediným problémem je právě nižší životnost podvozku, hlavně pak přední nápravy. Objevují se i porouchané senzory tlaku v pneumatikách. Pokud kupujete turbodiesel, připravte se na případné drahé opravy EGR ventilu, vstřikování, turbodmychadla nebo spojky a dvouhmotového setrvačníku. Ovšem pokud se o motor 1.6 CRDi staráte, dáváte mu pravidelně čerstvý kvalitní olej, tankujete kvalitní palivo s aditivy a necháváte motor poctivě ohřát i dochladit, bude spolehlivý a vydrží hravě přes 200 000 km. Motor 2.0 CRDi je zbytečně velký a těžký, ani benzínový dvoulitr není nutnost. A pokud jde o automat, je to sice primitní, ale spolehlivá převodovka. Nejtěžší je ale nejít i30, která je po zodpovědném majiteli. Plno lidí tohle auto bralo jako spotřebák, nestaralo se o něj a nechali ho prostě umírat bez servisu, údržby a pravidených výměn oleje. Vybírejte proto pečlivě!

Celkové hodnocení

Ojetý Hyundai i30 nepůsobí na první pohled moc atraktivně. Jeho design zastaral a interiér je takový nemastný neslaný. Ani vás moc neosloví jízdními vlastnostmi a dynamikou, i když benzínové motory jsou docela živé, ochotné a hlavně bezproblémové a úsporné. Hyundai i30 je ale v celku kvalitní a dobré auto, které není vyhlášené nějakými katastrofickými poruchami. Nutné je ale počítat jen s nižší životností podvozkových dílů a s tím, že dostupnost některých náhradních dílů z druhovýroby nebude úplně jednoduchá. Ovšem už i to se postupně zlepšuje a prodejci do svých katalogů zahrnují stále více a více druhovýrobních dílů i na i30. Výhodou je, že jich nepotřebujete tolik. Tohle auto se Korejcům povedlo a i když se s Golfem nebo třeba Fordem Focus jezdí mnohem lépe, Hyundai i30 není pekáč, který byste měli automaticky přehlížet. Jeho výhodou jsou i velmi příznivé ceny ojetin a jen pomalu klesající hodnota udržovaných a hezky vybavených aut s malým kilometrovým nájezdem. A co se automatu týče, dá se s ním jezdit a lidé, kteří nechtějí nebo nemohou řadit, se nemusí prakticky ničeho bát, ani zvýšení spotřeby.

Související stránky

Související stránky

Fotogalerie

Vyhledat ohodnocený autobazar

Námi ohodnocené autobazary

další autobazary