Ojeté MPV Seat Altea XL (od 2006)

2015-01-13 00:00:00

Poněkud zvláštní MPV Seat Altea XL je ve výrobě od roku 2006 a pořád zdárně pokračuje i na našem trhu. Podivný design odradí plno zájemců o praktické a spolehlivé auto, přitom právě tento Seat patří k velmi dobrým vozům.


Text a foto: Dalibor Žák

Plusy Mínusy
Jízdní vlastnosti a řízení Design nesedne každému
Praktičnost a pohodlí Horší akustický komfort
Rozumné ceny ojetiny Hlučné a hrubé motory TDI PD
Slušná spolehlivost a kvalita Choulostivý podvozek
Dostupný servis Nízká odolnost interiéru


Seat Altea XL je velmi neobvyklé MPV, která stojí na společném koncernovém základu PQ35. Na něm jezdí třeba Škoda Octavia nebo Volkswagen Golf. Seat s tímto velmi neobvyklým designem opustil klasické ztvárnění modelů a na první pohled se soudobé Toledo, Leon nebo Altea nedají tak snadno odlišit. Jistě, design je otázkou osobních preferencí a někomu se třeba tohle líbí. Já mám sice radši klasické hranaté tvary, ale nejsem estét a nepřísluší mi hodnotit právě design. Nicméně prodeje a zájem o ojetiny ukazují, že zrovna Seat Altea hledá nového majitele trochu obtížně, přitom je to v zásadě kvalitní a dobré auto. Velký podíl na tom má právě solidní základ od koncernu Volkswagen, dobré motory a slušná kvalita zpracování. A protože se jedná o Seat, který nemá z nějakého důvodu úplně dobrou pověst, ceny jsou nyní výrazně níže než u konkurenčních modelů od Volkswagenu, které jezdí na prakticky úplně stejném podvozku a se stejnými motory. A že by zrovna ojetá MPV od Volkswagenu převyšovala kvalitou Seat, to se říci nedá...

Kupujete ojeté auto? Nečekejte na jaro! Zima vám při výběru pomůže

Na test jsem si v Autocentru ESA půjčil o 187 mm prodloužený model Seat Altea XL s benzínovou atmosférickou šestnácistovkou o výkonu 75 kW (102 k) v 5600 ot./min. a točivém momentu 148 Nm v 3800 ot./min. Je to jednoduchá celohliníková osmiventilová jednotka s jednou vačkovou hřídelí a svým způsobem je to naprosto neprůstřelný motor. Stačí, když v něm pravidelně měníte olej, aspoň trochu se staráte o jeho postupné zahřívání na provozní teplotu a pohlídáte si výměnu rozvodového řemenu (obvykle v rozmezí 90 až 120 000 km). Pak ten motor vydrží na věky, nemá se na něm prakticky co rozbít. Není to tedy žádný sportovec, na stovku se dostane za 13 sekund a jeho maximum leží u 181 km/h. Pětistupňový manuál má také velmi krátké odstupňování a v 90 km/h motor točí už 3000 ot./min. na pětku, takže než na dálnici se tenhle motor hodí spíše na popojíždění ve městě a v blízkém okolí. Já ale tento motor doporučuji, protože je to spolehlivá a konstrukčně velmi jednoduchá pohonná jednotka. Motor se vyráběl do roku 2010, kdy byl stažen kvůli neplnění emisní normy Euro 5. Kupte si auto z posledních let výroby a máte klid.

Spolehlivá je také atmoférická čtrnáctistovka, ale s výkonem 86 koní a točivým momentem 132 Nm na tohle velké a docela těžké auto už prostě nestačí. Nedoporučuji ani motory 1.2 TSI a 1.4 TSI, které trpí na notoricky známé problémy s rozvodovým řetězem. Ani následná výměna totiž neznamená konec všech problémů. Lepší je to s motorem 1.8 TSI, který má díky vyvažovací hřídeli klidnější chod a méně náchylné rozvody, ale i u něj se může tato závada projevit, navíc po větším kilometrovém nájezdu trpí na visící ventily a může mít prasklou hlavu válců. Ne úplně dobrou volbou je také dvoulitr FSI s přímým vstikováním. Sice má dostatečný výkon a točivý moment, ale jeho chod je hrubý, raději si vezme benzín s oktanovým číslem 98 a nemá úplně zázračnou spotřebu, která by se na moderní přímovstřikový motor slušela. Na vině je totiž delší odstupňování převodovky a trochu tupá reakce na plyn, která nutí řidiče více šlapat na pedál, než by bylo nutné. Pokud chcete dynamiku a sílu, nezbývá, než se podívat po naftových motorech TDI. No a tady to začíná být komplikované.

Sázkou na jistotu je jednotka 1.9 TDI PD. Ta se prodávala ve verzích o výkonu 66 kW (90 k ) a 210 Nm nebo 77 kW (105 k) a 250 Nm. Z konstrukčního hlediska je to spolehlivý motor, který jenom potřebuje opatrné postupné zahřívání a hlavně po rychlejší jízdě dochlazování turbodmychadla. Sice má na kvalitu nafty citlivé vstřikovače, ale je to v zásadě dobrý a odolný motor. Jediné, co vás pravděpodobně potká, je výměna dvouhmotového setrvačníků. Ale chtěli jste úsporné tédéíčko, tak si prostě těch dvacet až třicet tisíc na výměnu připravte. Slabší verze motoru se prodávala bez filtru pevných částic, silnější ho mohla mít na přání. Silnější motor se prodával i s převodovkou DSG, která trochu utlumí nepříjemné cukání motoru při rozjezdu, ale pozor na stav převodovky. Každých 60 000 km se v ní musí měnit olej a repase poškozeného DSG vás klidně bude stát 50 000 korun. U motoru 1.9 TDI PD se smiřte s velmi hrubým chodem, citelným turboefektem a vysokou hlučností. Jenže umí jezdit za 5,5 litru a to bude pro většinu lidí dostatečný argument pro.

Naučte se jezdit opravdu úsporně! Máme pár tipů, jak snížit spotřebu paliva

O motoru 2.0 TDI PD se toho napsalo tolik, že snad ani nemá smysl si to všechno připomínat. Spolehlivější osmiventilová verze má sice filtr pevných částic, ale nemá tak problematické rozvody. Bez vyvažovacího hřídele u ní také nehrozí brzká porucha olejového čepradla, i když i tento motor má problémy s mazáním. Dejte si na to pozor a nechte motor důkladně prověřit. Šestnáctiventilová verze bez filtru je cesta do pekel (čti do servisu, kde necháte klidně šedesát tisíc, ani nemrknete). Motor trpí na totální selhání rozvodů a problematické mazání, i když ne v takové míře jako stejný motor s vyvažovací hřídelí. Každopádně se mu ale vyhněte, budete mít klid. Motor 1.9 TDI PD možná není taková raketa a je hlučnější, ale je také spolehlivější. Modernější verze 2.0 TDI CR s přímým vstřikováním common-rail je spolehlivější a má výrazně kultivovanější projev než staré jednotky TDI PD, ovšem i u ní se mohou objevit problémy s rozvody a nespolehlivým mazáním. Motor 1.6 TDI sice není vyloženě špatný, ale do velkého MPV se moc nehodí. Šestnáctistovka bývá utahaná a utrápená z dálnic, mívá problémy s turbem a žere olej. Důkladně motor prověřte, ale lepší bude vzít motor 1.9 TDI.

Seatu Altea XL se nedají upřít solidní jízdní vlastnosti díky nezávislému zadnímu zavěšení a také dobrý komfort odpružení. Podvozek není zbytečně tuhý a poskytuje velmi dobrý kompromis mezi ovladatelností a komfortem. Pozor ale na stav podvozku, už po 60 000 km se u některých aut projevuje menší vůle v zavěšení vpřadu a ani zadní náprava nemá neomezenou životnost. Dojem pohodlí umocňuje i velkorysá nabídka vnitřního prostoru, dostatek místa nad hlavou i pro vyšší cestující, plno místa na nohy vzadu a samozřejmě velký kufr, který pojme víc než může běžná rodina potřebovat. Dobré jsou i sedačky a ani pozice řidiče za volantem není díky širokým možnostem nastavení špatná. Obecně se Altea XL řídí dobře, jediným omezujícím faktorem je výhled šikmo vpřed přes masivní A-sloupky. Ani výhled šikmo přes rameno dozadu není moc dobrý, ale brzy si zvyknete. Palubní deska je sice strohá, ale kvalitní. Horší je to však s volbou materiálů. Tvrdé plasty se snadno poškrábou a po velkém kilometrovém nájezdu povrzávají. Choulostivé je i čalounění sedadel. Rozhodně se ale nedá říci, že by byl vnitřek Seatu Altea XL nekvalitní. Pořád je to lepší než průměr. Z kvalitativních drobností jmenujme jen stávkující centrální zamykání a otevírání kufru, opotřebované plynokapalinové vzpěry pátých dveří a také problematický přístup k výměně některých triviálních věcí, jako jsou žárovky a stěrače.

Celkové hodnocení

Seat Altea XL je dobré auto. Není to žádný sporťák, ale příjemně se řídí, má dobrý podvozek a jezdí pohodlně. Velkým plusem je vskutku velkorysá nabídka vnitřního prostoru a vysoká praktičnost. Sám za sebe doporučuji tento testovaný benzínový motor 1,6 l, který sice netrhá rychlostní rekordy, ale je velmi spolehlivý a bezproblémový. Spokojí se i v příměstském ježdění s necelými osmi litry benzínu na 100 km, mimo město dokáže jezdit s přehledem za sedm litrů. Já vím, že všichni ale chcete tédéíčko, protože tédéíčko je prostě modla a jezdí za pět litrů... Ve skutečnosti se pod šest litrů dostanete jen s motorem 1.9 TDI PD, který je sice spolehlivý, ale hlučný, hrubý a nekultivovaný. A pocitově nejede o nic lépe než benzínová šestnáctistovka. Každopádně hledejte auto, které má za sebou průhlednou servisní historii, je z prověřeného zdroje a majitel se o něj očividně staral. Hodně napoví stav interiéru. Smířit se musíte s opotřebovaným podvozkem, investice do nových podvozkových dílů se rozhodně z dlouhodobého hlediska vyplatí. Navíc pak bude Altea XL jezdit jako nová, tedy skvěle.

Související stránky

Související stránky

Fotogalerie

Vyhledat ohodnocený autobazar

Námi ohodnocené autobazary

další autobazary